Coursing

Dlouhou dobu před vznikem chrtích dostihů se plemena chrtů v různých oblastech používala k lovu zvěře pomocí zraku a také se hodnotili a vysoce cenili nejlepší psi. Tyto lovy (nejčastěji na malou zvěř – králíky a zajíce) se staly poprvé v Anglii sportem s pevnými pravidly, svými hrdiny, sázkami, rozhodčími, diváky … zkrátka vším, co ke každému sportu patří. Takto postupně z praktického využití chrtů jakožto loveckých psů vznikl sport zvaný hare-coursing a rozšířil se všude tam, kde byli známi britští chrti – greyhoundi, zejména do USA. Po druhé světové válce ale byly nutné změny – jednak se upustilo od lovu živých zajíců, což dnes již považujeme za nehumánní (některé tradiční závody hare-coursingu v Británii a Irsku jsou stále přes protesty aktivistů i veřejnosti pořádány) a také bylo nutno učinit opatřená zvyšující bezpečnost psů a jejich kontrolu během závodu. A tak se díky skupině milovníků chrtů a zejména pana Lyle Gillete v USA rozšířil lure-coursing – pokud možno co nejlepší napodobení lovu zajíce pomocí umělé návnady, navijáku a systému kladek. Velmi oblíbeným je tento sport v USA i většině zemích Evropy s delší historií chovu chrtů (Německo, Francie, Itálie, skandinávské země) a někde jej chovatelé vnímají jako aktivitu rovnocennou výstavám i klasickým dostihům, případně mají stejnou váhu jako zkoušky loveckých psů.

Trať by měla být členitá, pohyb návnady klikatý a nevyzpytatelný, velmi atraktivní jsou různé přírodní překážky a záludnosti a psi by měli prokázat své lovecké schopnosti, jak fyzické, tak duševní. Startují dva, výjimečně tři psi a měli by spolupracovat při tomto imitovaném lovu tak, aby jim "zajíc" pomocí rychlé kličky neunikl. Obvykle jeden pes pronásleduje „zajíce“ přímo a druhý podle charakteru prostranství vsadí na jednu stranu a snaží se zajíci nadběhnout, někdy běží psi dostatečným rozestupem vedle sebe a zajíce se snaží udržet si přesně mezi sebou. Hodnotí se, jak dobře se umí chrti zorientovat v terénu a využít jej, jak dobře spolupracují se sparing-partnerem a jak rychle a dobře dokáží reagovat na změny směru běhu "zajíce". Na trati dlouhé 500 – 700 metrů se také dobře prokáže, zda je pes ve výborné kondici, dostatečně rychlý, vytrvalý a zdatný. Někdy se stane, že chrt ztratí návnadu z dohledu, případně upadne, potom se vysoce cení, když chrt i přes nepříznivé podmínky stále hledá návnadu a prokazuje tím svou velkou chuť štvát. Závodníci mají vždy speciální dostihové náhubky, ale vždy je nepřípustné agresivní chování vůči sparing-partnerovi během běhu, které by mělo vždy vyústit v diskvalifikaci psa. Vidíme tedy, že nejen rychlost je rozhodčími hodnocena, ale také inteligence, chuť štvát, vytrvalost a hbitost.

Původně vznikl lure-coursing jen pro chrty a ti jsou pro něj nejlépe vybaveni, nicméně chuť lovit střapeček mají psi prakticky všech plemen a v České republice se mohou všichni coursingu účastnit. Nejsou sice tak rychlí jako chrti, ale často běhají velice dobře a s maximálním nasazením. Proto je velká spousta majitelů psů, kteří si coursing oblíbili, protože příprava psa na něj není časově náročná (nevyžaduje kromě běžného kondičního cvičení žádný zvláštní výcvik), psy velmi baví a hlavně unaví a většinou se koná v přírodě v pěkném prostředí.

Kluby které se v České republice coursingem zabývají:
www.coursingcz.info
www.coursing.net
www.coursingbrno.cz
www.mscoursing.com

Autor: ČMKU
Vloženo: 5.5.2010

Další články v této kategorii